Náš deník

So Bring Us Some Figgy Pudding…

Vánoce_DoubleBubble

Letošní Vánoce jsem pojala trochu jinak. Nepeču (téměř), neuklízím (vůbec), nešílím (zatím).Nemám žádné dárky (skoro). Přesto máme doma pohodovou předvánoční atmosféru. Ježíšek na nás dýchá ze všech stran. Dokonce i tam, kde by to člověk nečekal. Dnes ráno, hned po probuzení šeptám Máje do dvouletého ouška: „Máji, dneska máš narozeniny!” Dostávám odpověď: „Ježíšek pinese dáečky.” Odpoledne kupuju dlouho slibované narozeninové lízátko a večer Mája před spaním blaženě vzpomíná: „Mikuáš pinesl lízátko.“ Poslední měsíc v roce je pro čerstvě dvouleté prosincové batole jedna velká událost.

více »

Půl roku je za námi!

Deník DoubleBubble po půl rocePodzim má tolik barev a nálad… Letošní babí léto se opravdu vydařilo, a tak jsme se mohli každý den potulovat venku o něco déle, než bývá v tohle roční období zvykem. Teď už se ale hezkou řádku dní probouzíme do mlhy a začínáme lenivět. Komu by se chtělo vystrkovat nos do inverze a ještě si na něj nechat napršet? Blíží se konec listopadu. Nastal čas na další čtvrtletní rekapitulaci našich každodenních cizojazyčných hrátek. více »

Třetí měsíc máme za sebou

Zápisky z deníku: tři měsíce s angličtinou

Zápisky z deníku: tři měsíce s angličtinou

Jsou tomu právě tři měsíce, kdy jsme se s dcerou Májou pustili do experimentování s angličtinou. Je tedy nejvyšší čas na malou rekapitulaci a srovnání. Nakolik a jak se u ní změnilo vnímání angličtiny v mezidobí, kdy ze sedmnáctiměsíčního opatrně klopýtajícího batolete vyrostla v téměř dvacetiměsíční torpédo? Která doporučení profíků z oblasti dětské psycholingvistiky a jazykové výuky od května dodržujeme a od kterých jsme upustili?

 

První měsíc máme za sebou

anglický deníkJeden z mých předchozích příspěvků jsem věnovala několika zásadám, jež jsou podle odborníků na psycholingvistiku vhodné pro rodiče, kteří chtějí své ratolesti pravidelně vystavovat libozvukům cizího (v našem případě anglického) jazyka. Velkolepost plánu pracně slepeného po volných večerech (bez vařečky, vysavače nebo sevřeného žaludku z neúprosně se blížícího termínu na dokončení překladu) vzala částečně za své hned po několika prvních, řekněme, méně vydařených „lekcích“ angličtiny.

Naše první anglická knihovnička

 

Naše první anglická knihovnička

Naše první anglická knihovnička

Před několika měsíci přivezl Máje táta z cest krásnou sadu knížek pro nejmenší z edice My First Library vyskládanou do komínku v útlé krabičce s víkem. V českých knihkupectvích jsou podobné edice také k dispozici, většinou se jedná o překlady z anglického originálu. To mě pak vždycky pobaví, když se v knížce s názvem První slova objeví výrazy jako chlapeček, jablko nebo nedejbože vejce. Nevím jak u vás, ale i když má Mája na svůj věk bohatou českou slovní zásobu (v 16 měsících jsem napočítala přes 40 slov – včetně zvuků, které nesou význam, např. šššje vlak), ani jedno z uvedených slov se v ní ani náznakem neobjevilo. Přeci jen je to trošku náročnější, než když se angličtinou odkojené batolátko pokouší vyslovit boy, apple nebo egg.  více »

Nejsem rodilá mluvčí – a nevadí to

angličtina pro děti

angličtina pro děti

Svoji dceru Máju úmyslně už od zavinovačky každý den alespoň na malinkatou chvilku vystavuji zvukům a melodii anglického jazyka. Jak to dělám, když já i můj muž jsme oba Češi jako poleno? Způsobů je tisíc a jeden. Stačí trochu improvizovat, rozvrhnout si čas a stanovit si určité hranice, aby se v tom člověk neutopil a s ním i jeho milované dítko. Seznamuju se s různými dostupnými zdroji na toto téma nejen na internetu a hledám v nich inspiraci. A postupně narážím na spoustu zajímavostí i podivností až extrémů.

Jak to vše začalo?

img_6071_u_logo

První rok a pár měsíců po narození dcery se u nás po ránu opakoval vždy stejný scénář: podrážděné mimino dožadující se maximální pozornosti versus vystresovaná matka, zmateně bloumající po kuchyni, neschopná po napůl probdělé noci najít čistý hrnek na kafe. Každé ráno mě čekal stejný úkol −  zabavit kojence než půjde zase (zaplaťpánbů!) spát. Ale jak na to?

Zpestření anglickými písničkami

Napadá vás něco jednoduššího než pustit hudbu, zůstat miminku nablízku, zpívat a dělat kejkle, až oba zapomenete na bolavé bříško, rostoucí zoubky a totální spánkovou deprivaci? Mája, podobně jako většina dětí, písničky miluje. Český repertoár jsme postupně a relativně brzy (odhaduji tak od 2. měsíce) začaly prokládat anglickými písničkami. A nezůstalo jen u zpívání. Některé písničky byly postavené na pohybu. To jsem pak štelovala dceřiny zběsile máchající ručičky a obtloustlé nožky do pozic, jak kázala písnička. Mája se povětšinou hihňala. Když neměla rozvernou náladu, nenutila jsem ji, nechaly jsme písničky běžet jako kulisu a dělaly něco jiného.

Nečekaně reaguje

O několik měsíců později mě ale překvapilo, že Mája dokáže na některé výrazy z písniček reagovat. A tak mě napadlo, jestli by nestálo za to pokračovat trochu systematičtěji. Co kdybych jí pravidelnou dávkou angličtiny vážně usnadnila budoucnost? Třeba bude umět mluvit anglicky stejně dobře jako česky. Třeba dostane v patnácti stipendium na Cambridge nebo Harvard a konečně bude o mě a mého muže postaráno!

Já a můj blog

Jsem mámou na rodičovské dovolené. Narozením dcery se mi život tak trochu otřásl v základech. Večerním návštěvám pražských kaváren a filozofování v doprovodu sklenky (sklenek) červeného s kamarády z různých koutů světa odzvonilo těsně před porodem. Festivaly promítající filmy v původním znění se už taky delší dobu obejdou bez mé účasti. Pěknou knížku v originále si v klidu přečtu pravděpodobně, až dcera odmaturuje. A cestování s omezeným počtem zavazadel do neomezených dálek se omezilo na zasněné listování zaprášenými fotoalby. Dálky z celého světa tak v současnosti mohu vnímat jen díky překladům, ke kterým se dostávám skrze svoji profesi.

Kulturně jazyková izolovanost v malém středočeském městečku, kterou prožívám od narození dcery, mě pomalu a jistě přivádí k zoufalství. Dcera mi roste před očima. A každým okamžikem se ptám, jak to udělat, abych ji neochudila i o jiné světy, dala jí nahlédnout pod pokličku něčeho zdánlivě vzdáleného a naučila ji už od mala vnímat i jiný rozměr, který znalost cizího jazyka a kultury přináší? A jak to udělat přirozenou a hlavně nenásilnou formou?

více »