Já a můj blog

Jsem mámou na rodičovské dovolené. Narozením dcery se mi život tak trochu otřásl v základech. Večerním návštěvám pražských kaváren a filozofování v doprovodu sklenky (sklenek) červeného s kamarády z různých koutů světa odzvonilo těsně před porodem. Festivaly promítající filmy v původním znění se už taky delší dobu obejdou bez mé účasti. Pěknou knížku v originále si v klidu přečtu pravděpodobně, až dcera odmaturuje. A cestování s omezeným počtem zavazadel do neomezených dálek se omezilo na zasněné listování zaprášenými fotoalby. Dálky z celého světa tak v současnosti mohu vnímat jen díky překladům, ke kterým se dostávám skrze svoji profesi.

Kulturně jazyková izolovanost v malém středočeském městečku, kterou prožívám od narození dcery, mě pomalu a jistě přivádí k zoufalství. Dcera mi roste před očima. A každým okamžikem se ptám, jak to udělat, abych ji neochudila i o jiné světy, dala jí nahlédnout pod pokličku něčeho zdánlivě vzdáleného a naučila ji už od mala vnímat i jiný rozměr, který znalost cizího jazyka a kultury přináší? A jak to udělat přirozenou a hlavně nenásilnou formou?

více »