Vzpomínky na zimu

V zimě jsme trávily hodně času doma. Statečně jsme bojovaly s agresí školkových bacilů a taky nám zbylo dost času na odpočinek s anglickými hrátkami. A na poznávání velkého, dosud nepoznaného světa. Pojďte se s námi ohlédnout za tím, co jsme uplynulé tři měsíce objevily.

Malé velké skoky

Ze všeho nejvíc mě na našich hrátkách baví pozorovat vývoj mojí malé angličtinářky. Jak se od svého prvního anglického no! posunula a dnes už suverénně tvoří věty, jako by je znala odjakživa. Stejně tak mě baví dětská bezprostřednost. Chybějící stud, díky němuž se malé děti se vždycky budou cizí jazyky učit snáz a rychleji než velké nebo dospělí.

Větší nároky

S postupujícím věkem má Mája vyšší nároky na vyjadřování. Když byla menší, nevnímala tolik časové rozvrstvení – minulost, budoucnost. Zkrátka žila přítomností. Dnes se ale v časoprostoru začíná orientovat o něco víc, a tím se pro ni angličtina stává krapet složitější. Pokud se pouští do neprobádaných vod, často chybuje. Je to víc než přirozené, nemůže sama říct dobře něco, co ještě nikdy neslyšela. Když udělá chybu, v klidu a jako by mimochodem zopakuju správný tvar a jedeme dál. Když se s daným tvarem setká víckrát, dovede ho říct správně už za dva, tři dny či týden. Už si ho ode mě zažije natolik dostatečně, že si ho zapamatuje. Někdy mě opravdu krásně překvapí, když správně použije will nebo going to, minulost nebo předpřítomný čas.

Keep it short and simple

Pouští se už také do složitějších souvětí. A často se do nich roztomile zašmodrchá. Samotnou ji to pak rozčílí a přejde do češtiny. Naštěstí stačí ukázat, jak by to šlo říct jednoduše.  Vzpomínám přitom na hodiny tlumočení ve škole a na větu mé oblíbené kantorky dr. Rejškové Keep it short and simple. To už mi tolikrát pomohlo (a nejen v jazycích)!

Animované seriály – mají smysl?

Spoustu výrazů má také odposlouchanýchanimovaných seriálů. Pokud dítě posadíte před kreslený seriál v cizím jazyce, aniž by s daným jazykem mělo pravidelnou zkušenost v reálných situacích, nemůžete čekat, že se něco aktivně naučí. Pochytí pár izolovaných výrazů, ale plynule a aktivně komunikovat se nenaučí. Pokud už ale má kvalitní základ v cizím jazyce, stávají se pro něj seriály malou přidanou hodnotou. Mája často nové výrazy naposlouchá, a tak se vlastně učím i já od ní. Nedávno mi pomáhala připravovat večeři a při tom jsme spolu komunikovaly v angličtině. Povedlo se mi něco rozlít, a tak jsem zaklela. Mája se otočila a povídá What is it, mummy? To ode mě nemá, já bych to takto neřekla…

Anglicky ve třech

Už v minulém příspěvku do deníku jsem zmiňovala, že si nedovedu představit, jak to budeme dělat s novým přírůstkem do rodiny. Je to také nejčastější obava maminek na mých kurzech – jak skloubit dva různě staré sourozence.

Žofka je malá, tak zatím jen nasává ze vzduchu moje a Májino švitoření. Tím si na zvuk cizího jazyka zvyká už odmala. Poslouchá čtení na dobrou noc, pohádky s CD v autě, nebo nás slyší, když si jen tak povídáme. Navíc je to zábava i pro Máju – díky Žofce se vrací ke starým, miminkovským knížkám, někdy se s nimi doslova mazlí, jindy se řehtá. Nedávno jsme dostaly od Jitky z Angličtina-hry milý dárek v podobě knížečky pro nejmenší Guess How Much I Love You – Colours. Jsou tam jednoduché rýmy na barvy, Máji oblíbeným je teď Hello-Yellow! Ráda mě tak laškovně zdraví. Máme taky novou sérii od mé oblíbenkyně Leslie Patricelli. Miminko je příjemná změna i pro mě. Říkala jsem si, že nebudu nakupovat nové knihy a zrecyklujeme ty, které měla Mája, ale nějak se mi to zatím vymyká z rukou. 🙂

Tady je trochu neumětelské spontánní video, jak jsem holky načapala.

Méně času, větší vynalézavost

Stále ale platí, že díky školce i kroužkům, na které už maminky nechodí jako doprovod, máme na sebe stále méně času. Snažím se využívat volných chvílí pro konverzaci, jako je cesta do nebo ze školky, povídání při oblékání, občas u jídla. Cesty venku nebo v autě jsou také skvělou chvilkou pro slovní hry. Mája se sice drží stále stejného scénáře – u Name Five odmítá hádat cokoli jiného než barvy (např. tvary nebo vlastnosti). Trochu z toho rostu, ale doufám, že je to jen věkem. U A My Name is Alice zase opakuje pořád dokola ta samá jména a ty samé věci, které dotyčný rád/a, tak se snažím nové věci, potažmo novou slovní zásobu, nenápadně propašovat já.

Pravidelně čteme, knížky jsou úžasným zdrojem nové slovní zásoby a poznávání cizího světa.

Velké okénko pro další jazyk

Asi největší novinkou za uplynulé tři měsíce je velké okénko pro další jazyk, které se u Máji otevřelo zcela dokořán. Dříve bylo mírně pootevřené, ale asi v něm byla nějaká zarážka, protože španělštinu se mi nedařilo nijak přirozeně zakomponovat. Nějak nebyl čas, chuť, ani vůle. Poslední týdny ale Mája neustále vyžaduje, abych na ni mluvila španělsky nebo slovensky (slovenština je můj druhý rodný jazyk). A dokonce mi sama smyšlenou španělskou hatmatilkou odpovídá! Vymýšlím tedy, jak ze španělštiny udělat malý rituál. Zatím mě napadlo trochu zneužít Májiny snahy každý večer prodloužit ukládání. Nenápadně vybírá ty nejdelší knihy na čtení, které jí musím před spaním zamítat, jinak bychom nešly spát dřív než o půlnoci. Zavedly jsme tedy třetí krátkou knížku, vedle české a anglické i jednu ve španělštině. Uvidím, jestli se z toho stane rituál, nebo jestli se časem omrzí. Zatím se loučíme slovy buenas noches a Mája se dožaduje před spaním un vaso de leche... 😊

Živý anglický kamarád

Fred už u nás na návštěvě nebyl opravdu dávno. Mája se ho sice alespoň jednou týdně dožaduje, ale vždy v nevhodný okamžik. Zpravidla těsně před ukládáním a to většinou musím s lítostí odmítnout. Čtyřleté dítě už má spoustu aktivit a zařadit mezi ně pravidelné hrátky s maňáskem není jednoduché. Věřím ale, že na něj ještě bude spousta času se Žofkou. Mezitím se poohlížím po anglických playdates. Ráda bych Máje sehnala dospělého parťáka na pár hodin hraní/hlídání v angličtině týdně. Zatím se mi nedaří, tak uvidíme, jestli budu mít o čem psát v příštím díle deníku.

Svět kolem nás

Spolu s angličtinou jsme začaly objevovat i celý svět. Máju baví mapy a vlastně i všechno, co souvisí s poznáváním celého světa. Na blogu tak vznikl nový seriál K dětem světem, kde s vámi sdílím tipy na knihy, hry a hračky, které děti seznamují s celým světem. Máte-li nějaký vlastní tip, budu ráda, když se o něj podělíte.

Proč to vlastně všechno dělám?

Protože mě to baví. A očividně i Máju. A taky proto, že je náš život se dvěma jazyky tak nějak pestřejší. Před dvěma lety už jsem o tom psala tady a od té doby se vlastně nic nezměnilo.

Vlastně víc než souzním s citátem z článku How young is too young to start learning another language? ve Financial Times, který na svém Bloku sdílela Barbora Tite:

„If nothing else comes of these lessons, I console myself her life will have been a little richer for not having been conducted solely in English.“ 

A jak to máte s cizími jazyky a dětmi doma vy?

 

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *